Didjeridoo, obrovitá trouba známá svým drsným a hlubokým zvukem je považována za jeden z vůbec nejstarších hudebních nástrojů. Australští domorodci za její konstrukci vděčí termitům, kteří napadají větve eukalyptu a zevnitř do nich vyžerou průchozí díru. Původně sólový nástroj zní ale překvapivě dobře i ve spojení s elektronikou, významným inovátorem je australský hráč Charlie McMahon…
4. 2. 2013 | číst vše...
Balafon má v hudbě západní Afriky unikátní pozici, patří do stejné rodiny jako xylofon či marimba. Afričtí hráči nad své západní kolegy vynikají nejen v tempu, ale i v tom, s jakou elegancí se magická zvuková barva balafonu pojí s dalšími tradičními africkými nástroji - například s korou či jinými loutnami. Mistrovsky ho ovládal Kélétigui Diabaté, vrstevník malijského kytaristy Ali Farka Toureho. V prvních letech malijské nezávislosti působili oba ve státním folklorním ansámblu, s nímž koncertovali mimo jiné v zemích Východní Evropy a údajně i v Československu.
28. 1. 2013 | číst vše...
Kytarista a zpěvák Ben Zabo, vlastním jménem Arouna Moussa Coulibaly, sice patří ve svých 34 letech k mladší generaci malijských hudebníků, ale jeho zatím jediné album připomíná styly staršího data, zvláště afrobeat z Nigerie, dnes řazený k africké klasice. V současném Mali totiž dominují akustické nástroje jako kora a introvertní hudební nálady. Ben Zabo ale vysvětluje…
21. 1. 2013 | číst vše...
Současná muzikantská generace vnímá Ukrajinu jako lákavou, i když poněkud riskantní koncertní destinaci s vděčným publikem. Pro Ukrajince má hudba z Česka příchuť západní kultury, která byla v éře Sovětského svazu zakázaným ovocem. Žánry u nás považované za menšinové na Ukrajině plní open air festivalovy. K prvním, kdo Ukrajinu pro Čechy objevili, patří zpěvačka..
14. 1. 2013 | číst vše...
Arabské jaro možná smetlo diktátory, ale také rozjelo pár zhoubných a nesnadno předvídatelných procesů. Jedním je loňský puč v Mali. Chudá, ale relativně stabilní země se ocitla v chaosu. Světová veřejnost znala tento pouštní stát zatím hlavně díky hudbě. Ta je jedním hypotetických kořenů amerického blues a překvapivě snadno se stala společným jazykem světových festivalů…
7. 1. 2013 | číst vše...
U nás je Chavela Vargas známá hrstce zasvěcenců, kteří ji viděli ve filmu Frida. Zpěvačku by dobře charakterizoval termín diva terrible, ve svém žánru je to skutečná diva, která si ale nebere servítky a média ji označují za enfant terrible.
1. 1. 2013 | číst vše...
Největším hudebním magnetem Budapešti je srpnový megafestival Sziget. Pokud ale maďarskou metropoli navštívíte v jiném měsíci, hudby se do sytosti nabažíte v početných klubech, jejichž nabídka nečekaně převyšuje pražské zvyklosti. Unikátní příležitostí k seznámení byla přehlídka Od pramene k oceánu.
24. 12. 2012 | číst vše...
U české veřejnosti Ukrajina k prioritním destinacím nepatří, ale vynikající šance má u hudebníků. Potvrdil to letošní ročník Koktebel Jazz Festivalu, který zahájil koncert tria Vojtěcha Procházky a dalších tří českých kapel, čerpajících z jazzu i alternativy. Za studené války byly krymské přístavy přísně střeženými úkryty sovětských atomových ponorek. Ze supertajného mořského tunelu v Balaklavě, v němž se pracovalo pouze v noci a stočlenná stráž tu hlídala dvěstěčlennou posádku techniků, je dnes muzeum studené války.
17. 12. 2012 | číst vše...
K valašské identitě se nehlásí jen obyvatelé hornatého regionu na severozápadní Moravě. Pohoří Beskydy zasahuje i do Polska, tamní Valaši svůj původ rovněž odvozují od pastevců, kteří sem přišli z Rumunska, a hrají podobnou hudbu, jakou jsme zvyklí slýchat od moravských kapel. Polská skupina Wolosi dokonce natočila skladbu Od Moravy jde déšť, a svůj repertoár čerpá z přesně vymezeného místa v polských Beskydách.
10. 12. 2012 | číst vše...
Pokud jsou zpěvačka Márta Sebestyén a skupina Muzsikás označováni za velvyslance maďarské tradiční hudby a hlavní hybatele revivalistického hnutí, známého jako tanc-ház, multiinstrumentalista Nikola Parov má na tomto poli roli šedé eminence. Vždy byl ve správnou dobu na správném místě: spolu s irskými hudebníky Andy Irvinem a Davy Spillanem natočil roku 1991 průlomové album East Wind, které pro Západ objevilo kouzlo balkánských stylů ještě před tím, než Goran Bregovič zviditelnil srbské dechovky v Kusturicově Undergroundu.
3. 12. 2012 | číst vše...
I když Iván Gutiérrez je původem z Kolumbie a podstatnou část života strávil ve Spojených státech, koncertuje a natáčí především v Česku. Hudebně navazuje na kultivovaný, vysoce osobní a poetický proud zvaný nueva canción, v němž excelují hlavně Kubánci a další Latinoameričané. Roku 1993 se objevil poprvé před českým publikem po boku Zuzany Navarové, jejíž zásluhy ještě zdaleka nebyly doceněny. S dnešním odstupem je můžeme rozdělit do dvou vrstev: v té první je její vlastní hudba, která dávno před tuzemským nástupem world music otevřela českému publiku cestu za hranice anglosaských stylů.
26. 11. 2012 | číst vše...
petrdoruzka_.jpg)
Ze Sarajeva pochází nejen skladatel Goran Bregovič či filmař Emir Kusturica, ale také o generaci mladší zpěvačka Amira. Její doménou jsou sofistikované balady sevdah, médii označované jako “bosenské blues”. Písně sevdah jsou stejně jako americké blues produktem tavícího kotlíku. Obě formy vznikly prolnutím kultury dvou světadílů. U blues to byla Afrika a vlivy anglosaských osadníků, v baladách sevdah se mísí jihoslovanská zpěvnost s melodickými ornamenty, které na Balkán přinesli Turci.
19. 11. 2012 | číst vše...
petrdoruzka_.jpg)
I když Rudolstadt počtem obyvatel nedosahuje ani 30 tisíc, tamní festival má rozpočet srovnatelný s britským Womadem, jehož nabídka stojí na úzkém výběru zvučných jmen. Strategie Rudolstadtu je opačná, program představuje spíš pyramidu, jejímž základem jsou desítky fundovaně vybraných kapel. Jinými slovy: tak různorodou a lákavou hudební kuchyni byste jinde těžko hledali.
12. 11. 2012 | číst vše...
“Keltská hudba” je termín praktický a srozumitelný, ale muzikologové jej zavrhují. Keltská kultura je přece záležitostí historie a muzeálních exponátů. Ale přesto existují osobnosti, jejichž tvorba hranice mezi minulostí a přítomností, i mezi jazykovými regiony překlene. Zpěvačka Brigitte Koalreg se pohybuje v bretaňské i velšské hudbě, navíc ovládá angličtinu i francouzštinu.
5. 11. 2012 | číst vše...
Hudba Bretaně, Provence i polyfonní sbory z Korsiky patří k tomu nejcennějšímu, čím Francie přispěla do pestrobarevné globální polévky zvané world music. Paradoxní je, že obyvatelé uvedených regionů patří v 65 milionové Francii k menšinám, které francouzský stát ve 20. století tvrdě asimiloval, francouzština jejich jazyky nelítostně vytlačila. Mezi hudebníky dodnes kolují bizarní historky o tom, jak státní správa umisťovala na základní školy učitele z opačných jazykových zón, což možnost domluvit se lokálním jazykem prakticky znemožňovalo.
29. 10. 2012 | číst vše...
All texts on this website by Petr Dorůžka are licensed under a Creative Commons License 
|
kblh webdesign